BON VOYAGE

text by Tomáš Ric

Byl poslední týden roku 2019 a já se poprvé vydal sám do Asie. S minimem věcí, spoustou myšlenek a krosnou půjčenou od maminky na zádech. Ta daleká cesta mě plnila očekáváním, nejistotou a zvláštním napětím, které balancovalo na hraně radosti a strachu. Poprvé cestuji takto sám i skromně a v mém životě se dějí přelomové věci. Cíl: Srí Lanka. Čtrnáct dní.

Duchovní restart. Hudba od Madonny v uších, která v tomto jiném světě fungovala jako kotva, zpomalený čas, divoká zeleň džungle, vlhké ticho tropů i rytmus příboje. Čajové pláně v Elle, které sahají až k nebi. Místa, kde všechno najednou dává smysl, a zároveň vyvolává nové otázky.

Hned první večer jsem se s místními dostal ke stupě a velké oslavě. Můj první den na Srí Lance byl totiž i posledním dnem roku. Všudypřítomná energie vtělená do neskutečných vůní mě doslova pohltila. Vzduch byl prosycený květinami, vonnými oleji, dýmem a ohněm. Dary pro Buddhu. Byla to vůně, která vás přenese do jiného světa. Nevěděl jsem, kam se dřív podívat, k čemu si přivonět jako první.

Další den. Další Buddha. Tentokrát ukrytý v hlubinách džungle a s ním znovu vonný dým tyčinek. Všude. Překvapilo mě, že ne takové, jaké jsem znal běžně z Evropy. Ty mi vždy připadaly přehnaně výrazné, s neidentifikovatelnou vůní a vlastně až vtíravé. Bolela mě z nich hlava. Ale tady? Nový svět. Sušené byliny, koření, prach vzácných dřev a ryzí esenciální oleje. Objevil jsem nový rituál. Vznešený, kultivovaný, čistý a po staletí udržovaný.

Pigmentarium tehdy žilo už druhým rokem a já žil vůněmi a přemýšlením o nich. Střet s posvátnými tradicemi, řemeslnou kvalitou a prací s vůní mi byl silnou inspirací. Rychle se mi také spojily vzpomínky na životní styl přátel z New Yorku a Paříže, kteří si tradiční tyčinky vozili jako nový vonný svět domů, do svých uměleckých bytů. Začal jsem pátrat po tradičním způsobu výroby. Po jejich filosofii. Po odlišnostech tradičních a tak povznášejících produktů od těch komerčních, které se mi nelíbily.

Objevil jsem tak malou rodinnou manufakturu. Bratři, sestřenice, pár stolů. Vyrábějí tyčinky v nejčistší možné podobě: bambusové jádro, dřevo a přírodní materiály, esenciální olej. Žádné stroje. Suší se na slunci. Jsou veganské, netoxické, čisté. Jejich klienty byly chrámy, diplomatické vily i tradiční instituce.

A pak přišla zpráva, která změnila tón celé cesty. Ve stejnou chvíli, kdy jsem na střeše hotelu zapaloval tyčinku, odešla moje babička. Má zásadní životní mentorka, ochránkyně, spiklenec i první investor Pigmentaria. V tu chvíli jsem pochopil jeden z významů tohoto starého rituálu – že kouř stoupající k nebi je mostem mezi námi a těmi, kdo tu už nejsou fyzicky s námi. (Na jejím hrobě jsem dodnes nezapálil svíčku – vždy vonnou tyčinku.)

O tři měsíce později jsem seděl zavřený doma ve své pracovně. Pandemie. Izolace, kterou má generace nikdy nepoznala. A přemýšlel jsem: co pro mě znamená svoboda? Cestování, sdílení, vůně neznámých míst. A pak mi to došlo. Mezi čichem a emocemi v mozku neexistují žádné filtry. Vůně nás přenese. Do dětství, do lásky, do cizích měst. Všude.

Z mých silných vzpomínek, z mixu emocí i exotické a filosofické inspirace vznikla první kolekce interiérových vůní Pigmentarium. Dostala podobu vonných tyčinek a název Bon Voyage.

Vyrobené tradičním postupem, z nejlepších materiálů a námi vytvořenou vůní, která zachycuje vzdálená místa trochu romantickým pohledem Evropana. Zpočátku čtyři vůně, dnes šest. Každá je cestou. Cestou, kterou můžete projít, aniž byste opustili svůj domov.

Můžete se přenést do Maroka – s osvěžující marockou mátou. Do Jericha s tajemnou Královnou noci. Do Ázerbájdžánu se zlatým šafránem. Anebo zůstat v Praze a vdechovat kadidlo, které připomíná staré kostely a zapomenuté uličky.

Lokálnost, rituál, historie – to jsou hodnoty, které provázejí Pigmentarium od samého začátku. A vonné tyčinky? Stále vznikají na tom stejném místě na Srí Lance. Vyrábějí je ti samí lidé. Se stejnou péčí. A suší se na slunci stejně jako před tisíci lety.